Specifické poruchy učení (SPU)

Pojem SPU souhrnně označuje skupinu obtíží, které se projevují při osvojování a aplikaci základních školních dovedností jako je užívání řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Projevy těchto poruch nejsou u všech dětí stejné, mají individuální charakter a vznikají na podkladě dysfunkce CNS. Postihují jedince i s průměrnou či nadprůměrnou inteligencí a projevují se nejčastěji na počátku školní docházky. Žáci se specifickými poruchami učení jsou ve školní práci znevýhodněni, přestože úroveň jejich rozumových schopností je stejná jako u intaktních dětí. Všechny příznaky SPU způsobují selhávání žáka ve školních výkonech a promítají se do jeho práce. Znemožňují mu přiměřeně reagovat, porozumět pokynům a plnit běžné úkoly nebo sledovat instrukce učitele v normálním tempu. Opakované neúspěchy pak vyvolávají v dítěti stavy úzkosti, frustrace, pocity strachu, které jsou mnohdy mnohem horší než porucha sama.

Praxe ukazuje, že projevy SPU lze použitím vhodných metod a postupů významně zmírnit.

Mezi SPU řadíme:

• dyslexii (porucha čtení) – projevuje se v rychlosti a správnosti čtení, v porozumění čteného textu
• dysgrafii (porucha psaní) – postihuje grafickou stránku písemného projevu, čitelnost, úpravu
• dysortografii (porucha pravopisu) – projevuje se v oblasti specifických pravopisných jevů
• dyskalkulii (porucha matematických dovedností) – neschopnost matematicky uvažovat a počítat
• dyspraxii (porucha volních pohybů) – postihuje motoriku, problémy v oblékání, krmení, pohybových hrách
• dysmúzie (porucha osvojování hudebních dovedností) – postihuje schopnost vnímání a reprodukce hudby
• dyspinxie (porucha kreslení) – charakteristická nízká úroveň kresby, neobratnost v práci s tužkou, neschopnost ztvárnit trojrozměrné předměty na papír.